Otevřený blog

První kroky s tabletem

Nakonec i já jsem se stal vlastníkem tabletu. Nemohu říci, že bych podlehl, to by bylo poněkud alibistické - lidsky jsem ho chtěl Představu jsem měl poměrně obecnou, to jest něco sedmipalcového, Androidem vybaveného, co by se úplně nemuselo stydět za svůj výkon a na čem bych se mohl věnovat činnostem, mezi kterými by na vrcholu stálo brouzdání na webu, kontrola mailu, čtení elektronických verzí některých periodik, SSH, sociální sítě, IM a video chaty (a pak i množství ryze hračičkovských věcí, kterým se nemohu ubránit tak nějak z principu). Povětšinou ten druh věcí, který člověk může praktikovat během cest MHD

Oním zvoleným strojem se stal Prestigio Multipad 7.0 Prime Duo. Pakliže bych měl hodnotit stručně, řeknu, že rozhodně nelituji. Za cenu, za niž se prodává, je to krásný kousek techniky - v mnoha oblastech dokonce nemám prakticky, co bych vytýkal. V tomto příspěvku tak chci přidat několik svých postřehů, které by se snad mohly hodit potenciálním budoucím budoucím kupcům.

Zpracování a hardware

Parametry? Dvoujádrový procesor (1,5 GHz), 1 GB RAM, 16 GB interní úložiště (s možností rozšíření pomocí MicroSD karet), 7 palcový IPS display s rozlišením 1024x600. Pro mě ideální. Ke zpracování nemám skoro žádnou výhradu, tělo je plastové se zadním kovovým krytem (snad jen jeden roh je v místě styku s plastovým krytem mírně nejistý a při silnějším stisku vrzne). Úhlopříčka displaye mi naprosto vyhovuje zvlášť v kombinaci s hmotností (305 g) a rozměry (za sebe musím říci, že nic většího a těžšího bych v ruce držet ani nechtěl). Velkou radost mi dělá IPS display, čekal jsem, že to bude dobré, a je Byť můj úsudek možná jemně zamlžuje fakt, že je to mé první zařízení s IPS diplayem vůbec.

Tablet je vybaven pouze Wi-fi (žádné 3G ani Bluetooth - druhé jmenované mě mírně mrzí, nicméně požadavkem to nebylo). V případě nouze mám k dispozici telefon s tetheringem a většinu času stejně trávím v místech s bezproblémovým pokrytím právě pomocí Wi-fi. Zde tedy bez potíží. Konektory tablet zvlášť neoplývá, což mně osobně plně vynahrazuje fakt, že do microUSB připojíte (redukce je součástí balení) jak flash disk, tak klávesnici či myš. Dále, 3,5 mm jack je samozřejmostí a nutností, pokud se chcete na tabletu věnovat čemukoliv, co se týká hudby či filmu. Ale uznávám, zde jsem asi ten největší puntičkář, co znám Mnoha lidem bude kvalita integrovaných reproduktorů pravděpodobně postačovat.

Výkon a software

Android je ve verzi 4.0.4. Příjemně vypadá (i se tak ovládá), systém pak vůbec odpovídá rychlostí odezvy mé definici slova svižný. Opět bez výhrad. Co jsem trochu nepochopil, je, že není předinstalován Google Talk (v Google play ho nenaleznete), přičemž na jiných tabletech výrobce se nachází. Zvlášť to však nevadí, takový IM+ zastane mnohem více práce. Druhá věc, která mě zarazila, byla nemožnost nainstalovat Google+ v jiné než obstarožní verzi 1.0.8 (současná je, tuším, 3.3), vyřešila to až ruční instalace. Důležité to je pro mě i proto, že až v posledních verzích aplikace je podporována služba Hangout, což je pro mě něco na způsob killer feature.

Výchozí plocha Androidu

Na tabletu je předinstalováno několik her. Vesměs klasika (Angry Birds, karetní hry, šachy) a cosi, co se jmenuje Racing Thunder - závodní simulátor. Vše zmíněné se spouští rychle, bez nepříjemných lagů. Záseky (zde asi hlavně u Racing Thunder) jsem také nezaregistroval. Celkově jsem s výkonem tabletu navýsost spokojený, žádná aplikace, kterou jsem dosud zkoušel, nevypadala, že trpí nedostatkem výkonu. Využití operační paměti vesměs osciluje kolem 500 MB, s čímž jsem spokojený, ale jistě, přímo to závisí na způsobu používání, který zvolíte (já např. volím poměrně minimalistický přístup a na ploše mám opravdu jen ty widgety - a na pozadí nechávám běžet jen ty aplikace -, jež opravdu potřebuji)

OfficeSuite Pro

Na tabletu je předinstalováno několik aplikací, ze kterých asi nejvíce vynikne OfficeSuite Pro - kancelářský balík, jak už název napovídá. Tomu sice bude zdatně konkurovat Google Docs, ale takříkajíc na první omak vypadá pěkně. Na psaní (a tvůrčí činnost obecně) však tablet není a jako takové zařízení ho vnímám. Jde to, to ano. Jak rychle? Toť otázka. Připojení externí klávesnice to sice částečně zlepšuje - a je to funkční řešení - ale od toho už mám (net)notebook. Jak už padlo mnohokrát jinde a od jiných, tablet i já vnímám primárně jako zařízení pro spíše pasivní příjem a (také nemáte rádi to slovo?) konzumaci obsahu.

Web a periodika

Jako na první typicky narazíte na vestavěný androidí webový prohlížeč. Má taby, umí záložky, podporuje Flash a má jednoduše geniální volbu uložit je čtení offline. Poslední možnost je pro mě naprosto zásadní, zbylé vlastnosti pak pokrývají většinu mých zbylých potřeb. Zdůrazňuji to proto, že takový Google Chrome pro Android ji neumí. V kombinaci toho s poměrně častými pády se pro mě stává nepoužitelným a přestavuje pro mě asi největší zklamání, od Google jsem prostě čekal víc (zvlášť při kvalitě desktopové verze). Výchozí webový prohlížeč má sice tu a tam své limity (viz podpora různých technologií), zde se ale dá krásně použít např. Firefox. Ten mě naopak velmi příjemně překvapil - je rychlý, nepadá a umí stránky uložit do PDF. Vážně uvažuji o tom, že ho začnu používat jako hlavní prohlížeč.

Mobilní verze Firefoxu

Na začátku jsem zmínil plánovanou četbu elektronických verzí některých periodik, konkrétně něco z oblasti Hospodářských novin a Respektu. Oba tituly vydává vydavatelství Economia a jsou tak zpřístupněny přes aplikaci Chytrý tisk. Opomineme-li nutnost registrace jak u vydavatelství, tak u platebního systému (byť s velkým vzdychem), pak aplikace samotná (se vzhledem knihovny s jednotlivými čísly na novin na policích) přináší při čtení požitek asi takový, jako byste četli totéž na tabletu v PDF. Vzhled je totiž vůči vytisknuté novinové verzi 1:1. To je trochu škoda, přizpůsobení obsahu na míru tabletu by snad nemuselo být zvlášť složité, ale rozumím (ač neschvaluji), že takhle to bude pro vydavatele jednodušší. Celý výtisk je pak sice levnější, ale i tak je můj celkový dojem rozpačitý. Čistý text s jednoduchým strukturováním by mi paradoxně asi vyhovoval mnohem více.

Závěr

...bude stručný Podle předchozích odstavců jste jistě poznali, že jsem dostal to, co jsem očekával, a že po týdnu používání jsem spokojený. Tablet je tak pro mě vítaným doplňkem, ale nikoliv náhradou PC. Tolik vlastně i k mému názoru na tzv. post PC éru, kteréžto spojení se (bohužel) kvůli způsobu používání v některých médiích zvolna stává podobným jevem jako HTML5, cloud a web 2.0 v jiném kontextu. O tom však tento příspěvek nebyl. V budoucnu doufám přidám i něco dalšího ze svých zkušeností s tabletem, co by mohlo snad být užitečné pro jiné. A co vy? Jaké jsou Vaše zkušenosti a postřehy na tomto poli?

 Loading ...

komentářů: 12

Programovací jazyky na středních školách

Uplynulo skoro pět let a já jsem tak v posledním ročníku vysoké školy (studuji učitelství pro střední školy se zaměřením na ICT na PedF UK), ale to všechno už na mě patrně prozradila stručná informace v pravém sloupci. Protože mě velmi zajímá problematika výuky algoritmizace a programování na (primárně, ale nejen) středních školách, míří i moje diplomová práce tímto směrem (téma je Výuka algoritmizace a programování se zaměřením na programovací jazyk Python).

Věřím, že mezi čtenáři Root.cz se nalezne mnoho takových, kteří se výuce algoritmizace a programování věnují. Právě na ty z Vás, kteří se na nějakém druhu střední školy tomuto tématu ve své pedagogické praxi věnují, bych měl prosbu. Pro účely své diplomové práce jsem připravil dotazník, který se zaobírá otázkou, které programovací jazyky se na středních školách používají. Pokud byste tento dotazník mohli vyplnit, bylo by to pro mne nesmírně cenné. Dotazník se nalézá pod následujícím odkazem:

https://docs.google.com/spreadsheet/viewform?formkey=dHk4RXBwdmdUTXhhM3dCNjJrOTBFY1E6MA

Dotazník bude otevřený po dobu nejméně jednoho měsíce. Pakliže to bude možné (a hlavně - pokud by byl o to zájem), mohu se o výstupy, které z něj vyplynou, podělit, nejlépe asi právě zde formou zápisku na tomto blogu. Pokud nejste učitelem, který se zaobírá oblastí ICT, ale ve Vašem okolí se takový člověk vyskytuje, bylo by pro mne rovněž nesmírně užitečné další šíření tohoto dotazníku.

Každý z Vás patrně zažil nemálo diskuzí na téma, který programovací jazyk je nejvhodnější pro začátečníka, většina z nich pak zůstala výrazně otevřená nebo vůbec celkově "nedořešena". I já mám svou představu (která patrně jasně vyplynula z názvu práce). V její části, které se týká i zmíněný dotazník, si kladu za cíl zmapovat, jaká situace na středních školách v tomto směru nyní opravdu je. Každý máme svou osobní zkušenost a názor, ale nakolik tomu současná situace odpovídá může být velmi ošidné. Nicméně záměrně zde nechci nadhazovat nějaké své představy a ovlivňovat Vás tak, pokud byste se rozhodli dotazník vyplnit.

Velmi děkuji Vám všem, kteří mi věnovali čas a dočetli až sem!

komentářů: 6

Open, nebo Libre?

Název příspěvku asi hodně napovídá. V průběhu posledních pár měsíců a let se nám z OpenOffice.org vytvořily dva nezávislé projekty, jak přímý pokračovatel Apache OpenOffice, tak fork LibreOffice zaštítěný The Document Foundation. Oba dva si získaly (nebo získávají) významné sponzory a podporovatele. IBM patrně u prvého, Red Hat a další u druhého zmíněného projektu. Pro čtenáře Roota asi nic překvapivého a nového, stejně jako okolnosti tohoto rozštěpení.

Vcelku by mě zajímalo, jak se návštěvníci Roota k oběma projektům staví, resp. který z balíků používají. Osobně oba balíky dlouhodobě, chtělo by se říct používám, ale přesnější bude střídám Po dlouhém období, kdy jsem jako kancelářský balík používal prakticky výhradně LO (s malými odskoky ke Google Docs a ještě menšími k MS Office u druhého PC), jsem nyní po doporučení přesedlal zpět na OO.

První věc, která mě nahlodávala, se před časem týkala chybného exportu do RTF, což pro mě (v daný okamžik) byl možná ne zásadní, ale rozhodně nepříjemný problém. V bugzille už byl tehdy problém nahlášený a následně za několik dní i vyřešený. Další potíž, se kterou jsem se setkával po celou dobu používání LO, byla drobná a zcela náhodná nestabilita. Nevím, jaká je Vaše zkušenost s OO, ale vyjma jednoho případu (na který si nyní vzpomínám) v už dost vzdálené minulosti, kdy byl tento balík na mém PC mírně nestabilní (byla tam tuším nějaká spojitost s verzí Javy), jsem ho vždy považoval takřka za skalně stabilní kus software.

Poslední dobou jsem si u LO čím dál častěji všímal náhodných zatuhnutí GUI (třeba i na několik desítek sekund), které řídce ústily v pády celé aplikace (ať už se jednalo o Writer nebo Calc). Zajímavé je, že se problém projevoval jak u LO starší verze (řady 3.4) pod Fedorou, tak u aktuální verze (3.6.3) provozované na PC s Windows. Pohled do bugzilly a vyhledání slova freeze napovídá, že se opět nejedná o něco neznámého. S OO 3.4.1, které jsem několik dní zpět nainstaloval na oba počítače, nepozoruji žádnou ze zmíněných potíží (u identických dokumentů). Pocitově je zde také lepší odezva GUI a možná i rychlost startu aplikací. Zajímavé také je, že OO dokáže korektně provést export do PDF i v situaci, kdy LO rozhodí formátování.

Celé mi to ústí v jediný závěr: neuškodilo by LO trochu více konzervatismu? Měl jsem možnost vidět přednášku Michaela Meekse (toho času jednoho z hlavních vývojářů LO) na LinuxDays a byl to strhující zážitek, málokdy zažiji člověka s takovou spoustou elánu na rozdávání. Pokud jste neviděli, zde je odkaz - čas od 2:02:30. Je to poměrně dlouhé, tu a tam člověk/já nestíhá, ale stojí to za to LO je díky lidem jako on produkt se spoustou skvělých jemných vychytávek v nejrůznějších oblastech. Některé mi v OO chybí méně (elegantnější design), jiné mnohem více (export do OpenXML, s nímž se bohužel setkávám čím dál častěji). Věci, o nichž jsem mluvil výše, pak zbytečně kazí dojem.

Když vyjádřím smutek nad rozštěpením celého projektu, asi v tom nebudu ani sám, ani první, který to říká. Jsem zvědavý, jak se projekty do budoucna vyprofilují. Živé se nyní zdají oba dostatečně. Představa konzervativnějšího, ale stabilního a odladěného OO, stejně jako progresivního a inovativního LO, mi nejde proti srsti, jen si říkám, jestli by to společně - a vůbec pod jednou střechou - nešlo mnohem lépe. Takový Debian by o vývojových větvích mohl vyprávět Byť uznávám, že je to trochu/dost ulítlá analogie

Jak se na to díváte vy?

 Loading ...

P.S. Omlouvám se za nezvládnuté moderování diskuze pod minulým příspěvkem. Děkuji všem za zajímavé reakce. Dlouho jsem si neuvědomil, že mám pod článkem zakázané komentáře (a vypnuté notifikace - dohromady špatná kombinace).

komentářů: 27

Dojmy z GNOME 3

V minulém, byť pravda už poněkud postarším, příspěvku jsem zmínil, že používám jako hlavní prostředí GNOME 3. Nyní bych se k tomu rád vrátil. Kontroverzi, která kolem tohoto prostředí existuje asi netřeba blíže přibližovat. Přiznám se, že patřím k těm spokojeným uživatelům. Dlouhé roky jsem používal GNOME druhé řady, tu a tam jsem experimentoval - někdy i pár měsíců - s jinými prostředími (KDE 4, Xfce), ale zatím vždy jsem se vrátil. Ne proto, že by to byla nepoužitelná prostředí, to zdaleka ne (KDE 4 na Slackwaru na mně zanechalo dojem vyladěného prostředí), pouze mi GNOME vyhovovalo vždy o něco více. GNOME 3 byla trochu výzva, logika ovládání se změnila, léty prověřený spodní panel zmizel, seznam oken vzal rovněž za své. Přesto jsem nyní spokojený a patrně i více než dříve.

Změny v ovládání

Zejména ze změn v ovládání jsem měl velkou obavu, ta se ale nakonec naneštěstí nepotvrdila. Nový způsob spouštění aplikací pomocí stisku klávesy Super a psaní názvu aplikace je jednoduše geniální. Rovněž jsem se už několikrát přistihl, že najíždím kurzorem myši do levého horního rohu i na systémech, kde žádnou odezvu čekat nemohu Vůbec ovládání pomocí klávesnice je velmi pěkně vyřešené (zvlášť s armádou klávesových zkratek, jimiž GNOME 3 disponuje). K ovládání pomocí myši také nemám větších výhrad, jen to vyžaduje (zpočátku) trochu trpělivosti a změnu přístupu.

Není to ale jen o klávesnici, teprve odnedávna používám (poprvé) počítač, který je vybavený touchpadem (netbook Lenovo IdeaPad S100, viz předchozí zápisky). GNOME Shell ovládaný touchpadem, nebo kombinací touchpadu a klávesnice, je věc, která mi opravdu lahodí. Jeden příklad za všechny: chci změnit aktivní okno (při více maximalizovaných), jak na to? Pokud se nerozhodnu použít klávesovou zkratku, pak v GNOME 2 a analogických prostředích se musím trefit na relativně malý prostor na panelu s ikonou aplikace, kdežto v GNOME 3 najíždím na její značně velkou miniaturu (a trefit nejprve levý horní roh je snadné).

Nový design

Úplně jinou věcí jsou pak změny designové. Tady nezůstal kámen na kameni, ale to čtenáři Rootu jistě není nutné představovat. Rád pracuji v prostředí, které mi esteticky vyhovuje a GNOME Shell takový je. Ať už se jedná o použitý font (Cantarell), rozložení prvků nebo celkové barevné ladění. A co člověku nevyhovuje, se dá stále upravit. Osobně jsem změnil výchozí GTK+ téma z Adwaity na Clearwaitu (resp. Clearlooks-Phenix , tj. upravený port Clearlooks na GTK+ 3) a téma ikon na NuoveXT 2.

Pokud někomu vadí úplné detaily (já např. zvláště nemusel zakulacené rohy plochy), pak, díky skinování pomocí kaskádových stylů, je ten nejmenší problém to pozměnit. Pochopitelně nejen to, lze nastavit velikost písma i u té nejtitěrnější položky, stejně jako barvu či pozadí horního panelu.

Rozšiřitelnost

Líbí se mi koncepce, ve které desktopové prostředí poskytuje základ a uživatel si pak zbytek může dotáhnout dle svých osobních potřeb. Do značné míry takové bylo GNOME 2 a GNOME 3 tento přístup povznáší na jinou úroveň. Nemluvím teď jen o nastavení (byť tento princip, kdy běžnému uživateli stačí obyčejné Nastavení systému, zatímco pokročilý si nainstaluje gnome-tweak-tool, to odráží). Mluvím o (v javascriptu psaných) rozšířeních.

Rozšíření, která lze instalovat dvěma kliknutími z webového prohlížeče (dříve pouze Firefox, nyní bez potíží používám i Chrome) a na stejném místě i spravovat - bez nutnosti kamkoli se přihlašovat nebo zadávat heslo -, je do počtu odhadem už několik stovek. Od rozličných trivialit až po tak komplexní věci, jako je spodní panel. Osobně používám několik pro jemné vyladění systému:

1. Alternative Status Menu - přidává do menu samostatné položky pro vypnutí a uspání.
2. Battery Percentage Indicator - tady název vypovídá sám za sebe
3. Monitor Status Indicator - mj. rychlý přístup ke konfiguraci displayů (často používám externí monitor).
4. Places Status Indicator - přístup k záložkám v Nautilu a důležitým adresářům.
5. Removable Drive Menu - jako předchozí, avšak pouze pro připojitelné disky apod. (praktičtější než použití pravého spodního rohu).
6. Trash - zobrazí koš, je-li plný.
7. Windows Alt Tab - chování zkratky ALT+TAB je snad jediná věc na GNOME 3, která mi prudce vadila, toto rozšíření přináší "rozumnější" chování.

Kontroverze

Pokud snad předchozí řádky vyzněly, že jsem poprvé přišel k novému GNOME, nadchl se proněj a už u něho zůstal, není to přesné. Nadchl, to ano, ale souběžně s ním jsem místy používal i Xfce. Sžil jsem se až časem. I to je ale důvodem, proč nerozumím obrovské kontroverzi, která se kolem GNOME 3, resp. specificky GNOME Shellu zvedla. Pokud bych chtěl používat prostředí, které odpovídá logice původního GNOME 2 (či se dá snadno nastavit, aby tomu tak bylo), je pro mě Xfce jasnou první volbou (nebude-li mi stačit omezený fallback mód GNOME classic v GNOME 3).

Xfce - velmi kvalitní, konzervativní a stabilní prostředí založené na GTK+ 2. Přesto vznikl fork MATE. Ač přeji jeho vývojářům mnoho úspěchů (zcela bez ironie), přijde mi, že úkoly, které si vytyčili, jsou, při velikosti projektu, kterým GNOME 2 bylo, těžko zvládnutelné (ale samozřejmě se mohu plést).

Druhým známým forkem, který chce přinést "GNOME 2" prostředí, je Cinnamon. Tentokrát se však jedná o fork GNOME 3. Tady už rozumím mnohem více, přeci jen GNOME 3 přineslo mnoho zajímavých technologií, zahodit je by byla škoda - tak proč neskloubit to nejlepší z obou světů (ano, fanoušek Star Treku se nezapře)? Cinnamon má svůj původ v Mint Gnome Shell Extensions, což je velmi vypovídající název. Již pomocí rozšíření lze přidat do GNOME Shellu spodní panel se seznamem oken (Frippery Bottom Panel), nebo použít (hned celou plejádu) hlavních menu (Axe menu), vývojáři Cinnamonu však chtěli jít ještě dále, čemuž také rozumím.

Závěr

Jediné, co mě v souvislosti s předchozími řádky trochu mrzí je jisté tříštění sil, ke kterému dochází. Tak či tak si ale myslím, že Linux na desktopu má v roce 2012 hodně, co nabídnout. Nabízí jak konzervativní, tak novátorská prostředí a ukazuje svou životaschopnost pro další léta dopředu. GNOME 3, o němž tento příspěvek převážně byl, vidím jako právě takový případ.

 Loading ...

komentářů: 13

Ideapad S100 – netbook pro Linux (2/2)

Pokračování

V dokončení zápisku o Ideapadu S100 pro Linux se budu věnovat volbě a zprovoznění distribuce Linuxu, desktopového prostředí a obecně zkušenostem s jeho používáním po už takřka měsíci.

Distribuce a prostředí

Tady jsem váhal mezi několika možnostmi – Fedorou (kterou jsem historicky vzato používal – a používám – asi nejdéle), Slackware (jeho spartánský přístup mě před časem oslovil, viz starší zápisek), nebo nějakou z distribucí založených na Debianu (ideálně Debian jako takový). Nejsem typický distribuční turista, ale pár jsem jich už vyzkoušel

V prostředích jsem také nebyl zcela rozhodnutý, zkušenost s KDE 4 pod Slackwarem mě přesvědčila (jako poměrně zarytého uživatele GNOME), že se jedná o solidní a kvalitně zpracované prostředí. Na druhou stranu Fedora 16 s GNOME 3 mě poměrně nadchla, celková koncepce tohoto prostředí se mi velmi líbí (ale o tom více v samostatné části). Naproti tomu experimentování s Ubuntu a jeho Unity mě potěšilo výrazně méně (nedokážu to přesně popsat, ale zatímco v GNOME 3 jsem si připadal po několika minutách jako doma, tady jsem měl pocit jakéhosi „souboje“).

Nakonec zvítězila částečně i lenost a zvolil jsem Fedoru 16 a její KDE spin.

Instalace

Ideapad S100 se dodává s předinstalovaným FreeDOSem, což je krásný systém, se kterým jsem si během několika letních večerů s chutí zaexperimentoval (už sama existence věcí, jako stále vyvíjený 16bitový webový server...) – nicméně na na netbooku bych něco takového používat něchtěl

První pokus o instalaci z Live CD (z externí mechaniky) byl nešťastný, protože jsem ho chtěl provést ještě před navýšením RAM na 2 GB. Takto bootující systém zamrzl vždy těsně před načtením KDE. Druhý pokus přes netinstall už byl bezproblémový. Popravdě řečeno jsem předtím o jeho existenci u Fedory nevěděl (u Debianu jsem ho používal prakticky vždy), takže jsem byl příjemně potěšen.

Po instalaci pracovalo vše jak má. Hardware je 100% podporovaný. Předtím jsem se mírně obával Wi-fi čipu Realtek 8188CE, ale mé obavy se nenaplnily a jeho provoz je bezproblémový. Uspávání do RAM i na disk také na jedičku, integrovaná kamera, prostě vše.

Nastavení a doladění

Nebudu obtěžovat popisem instalace rozšiřujících repozitářů, u Fedory je to jednoduché a přímočaré. Mimoto je vše perfektně popsáno v české příručce. Narazil jsem ale na několik jemností, co se nastavení týká, o něž se chci podělit.

Touchpad je u S100 tvořen jednolitou plochou, kde levý a pravý dolní roh plní funkci tlačítek myši. Vyvolání funkcí tlačítek myši pomocí dotyku kdekoli na ploše touchpadu je možné, ale z nějakého důvodu nastavení přímo v KDE nefunguje. Lze to však lehce napravit.

Otevřete-li soubor v domovském adresáři:

.kde/share/config/kcmtouchpadrc

Naleznete v něm mj. položky:

TapButton1=0
TapButton2=0
TapButton3=0

Číslo za rovnítkem odpovídá počtu prstů, jejichž dotykem vyvoláme chování dotyčného tlačítka, takže nastavení ve tvaru:

TapButton3=3

...způsobí, že při klepnutí třemi prsty na touchpad, se vyvolá funkce pravého tlačítka myši.

Jiné vlastnosti, jako je scrollování dvěma prsty, funguje již přes nastavení v KDE. Sluší se podotknout, že v GNOME veškeré výše zmíněné funguje okamžitě (pravé tlačítko je simulováno dotykem dvou prstů).

Druhou věcí, se kterou se obecně setkávám u některých notebooků (nezávisle na operačním systému), je časté vypínání pevného disku ve jménu úspornosti. Bohužel tato funkce zároveň ovlivňuje i životnost dotčeného disku. Řešení pomocí příkazu hdparm je naštěstí snadné:

hdparm -B 254 /dev/sda

Zde platí, že sda je tím diskem, u něhož se nežádoucí chování vyskytuje. Používám tento příkaz i pod Windows (na R61 používám Windows a Fedoru) ke své plné spokojenosti, nicméně mějte na vědomí, že jeho použití je na vlastní nebezpečí. Zároveň doporučuji prostudování stránek projektu předtím než s používáním hdparmu začnete.

Poslední věcí, která souvisí s předchozí, je chybějící soubor rc.local (pro spuštění uživatelských skriptů po startu systému) ve Fedoře 16, kam právě zápis příkazu hdparm umísťuji. Naštěstí ho lze jednoduše vytvořit.

KDE 4 a GNOME 3

Aneb malá vsuvka. Na mnoha místech jsem četl názory popisující (ne)použitelnost těchto prostředí. Ačkoliv nepochybuji, že v dílčích věcech by u obou mohlo dojít ke zlepšení (a tu a tam to mohou být i nepříjemné věci), celkově mi obě prostředí přijdou velmi vyspělá a s promyšlenou koncepcí. Nepozoruji rozhodně nic, co by ve mně vyvolávalo děs.

Na S100 jsou postupně vyzkoušel obě prostředí, tady jsou mé dojmy:

U KDE mě potěšila relativní nenáročnost (nutno podotknout, že nepoužívám ani Nepomuk, ani Akonadi) – odezva prostředí je bezproblémová, využití RAM po startu dosahuje hodnot lehce pod 300 MB. Efekty prostředí (používám pouze několik základních) jsou akcelerovány přes OpenGL, s čímž ani grafika GMA 3150 nemá problém.

Potěšily mě i slušné profily napájení a opravdu komplexní možnosti nastavení systému. Nepotěšila mě tu a tam určitá překombinovanost, ale to u člověka odkojeného GNOME musíte čekat

GNOME, které jsem vyzkoušel záhy, se mi líbí svou koncepcí, díky které jde perfektně ovládat pomocí klávesnice a touchpadu. Na netbooku se mi pak pracovalo lépe než s KDE, s použitím myši se však rozdíl o něco stírá. Paměťová náročnost je srovnatelná, odezva systému opět výborná s jedinou výjimkou, jíž je prvotní načtení seznamu aplikací, kde nastává jemná prodleva. Zajímavé je, že identický jev pozoruji i na silnějších strojích. Na použitelnost to však vliv nemá (seznam všech aplikací používám jen zřídkakdy).

Nepotěšilo mě nastavení. Vůči GNOME 2 je zde výrazný posun k dalšímu zjednodušování (a mě GNOME 2 v tomto přišlo právě akorát). Nastavení napájení je ořezané na nejnutnější minimum. Na druhou stranu, díky rozšiřitelnosti GNOME 3 (a utilitě Gnome tweak tool), to je už teď akceptovatelné a věřím, že se situace posune časem ještě dále – tedy k lepšímu, že .

U GNOME 3 jsem nakonec i zůstal.

Zkušenosti s používáním

Uplynulo už několik týdnů od koupě, takže si dovolím mírně bilancovat. Potěšilo mě, že výdrž na baterie, kterou udává výrobce (4,5 hodiny) je poměrně realistická a nejedná se přitom o výdrž při naprosto minimálním jasu a vypnuté Wi-fi. Při zapnuté Wi-fi, 50% jasu a práci ve Writeru se výdrž okolo oněch (původně požadovaných) 4 hodin pohybuje.

Na klávesnici jsem si zvykl, byť stále se tu a tam přehmátnu. V diskusi pod minulým zápiskem padlo, že umístění kláves Home a End, jež jsou dostupné pouze přes FN, jsem přešel s lehkostí. Bohužel tomu tak není, chystám se vůči tomu něco podniknout a xmodmap se zdá jako rozumná volba. Home a End opravdu potřebuji mít takříkajíc po ruce.

Co je limitující, ale s čím jsem počítal a co akceptuji, je počet pixelů na výšku. 600 prostě není mnoho a zvlášť v textovém procesoru to pocítíte. Naštěstí ho lze provozovat v celoobrazovkovém režimu – není to všespásné, ale jde to. Display je lesklý, ale zatím jsem se nedostal do situace, kdy by to představovalo problém (naštěstí).

Výkon je pro daný účel (web, textový editor, tu a tam něco v Pythonu) zdaleka dostačující. Atom N570 (se svými 2 jádry na 1,66 Ghz s HT) není ani omylem nějaký rychlík, na druhou stranu, pokud po něm nechcete příliš, odvděčí se vám použitelným systémem s rychlou odezvou.

Čistě ze zájmu jsem zkusil, jak si povede při přehrávání videa. Grafika neakceleruje H.264, takže přehrávat videa ve 720p na Youtube (ne, že by to zde mělo jakýkoliv smysl) není úplně dobrý nápad. S 480p si už jakž takž poradí – všechna 4 virtuální jádra jsou vytížena na cca 80% (testováno na http://www.youtube.com/watch?v=DUM1284TqFc&feature=fvsr).

Atom, Flash a video tedy není dobrá kombinace. Avšak třeba trailer na Firefly Serenity v H.264 a 720p přehrávaný ve VLC (http://www.h264info.com/clips.html) vytěžuje procesor na 40-70% a video je bez jakéhokoliv zasekávání.

Poslední věcí, ke které mám poznámku, je velikost RAM. Rozdíl mezi 2 GB a 1 GB je v praxi poměrně znatelný a koupě 2 GB modulu (za cca 300,- Kč) rozhodně nelituji. Při 1 GB není velký problém systém dohnat ke swapování a to není něco, co bych chtěl zažívat často.

Závěr

Tolik tedy k netbooku Ideapad S100, snad to bude i dál dobrý společník.

V průběhu zpracovávání textu mi vybylo několik témat, kterým bych se chtěl věnovat zvlášť – konkrétně u GNOME 3 je mnoho věcí, o kterých bych se chtěl více rozepsat (rozšíření, vzhled definovaný v CSS apod.). Snad tedy někdy příště.

komentářů: 2